SiteOne svým know-how a prací podpořila vznik digitální platformy pro Svědectví Romů a Sintů (www.svedectviromu.cz), která zachycuje příběhy a zkušenosti přeživších Romů a Sintů z Česka a ze Slovenska z doby druhé světové války. SiteOne do projektu digitalizace výzkumné práce vědkyň a vědců z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR přinesla technologické a designové řešení. Připravuje tak platformu na další rozvoj, například na rozšiřování databáze nejen o zatím nezpracované příběhy z Česka a Slovenska, ale i z dalších evropských zemí, kde probíhala za války genocida Romů. Webovou platformu zveřejnili badatelé z Akademie věd 2. srpna k Mezinárodnímu dni připomínky romských obětí holokaustu.
Online databáze Svědectví Romů a Sintů je výsledkem několikaletého projektu Pražského fóra pro romské dějiny, které od roku 2016 existuje při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Databáze obsahuje detailní abstrakt každého svědectví v českém a anglickém jazyce, možnost podrobného vyhledávání, zobrazování vybraných událostí na mapách, anotace k použitým zdrojům a glosář vybraných pojmů.
„Klíčovou myšlenkou našeho projektu je zprostředkovat perspektivu samotných Romů a Sintů, jejich osobní a nezastupitelnou zkušenost z druhé světové války, která je stále opomíjeným tématem, i když důsledky válečné genocidy a pronásledování pociťují romské komunity dodnes,“ vysvětluje Kateřina Čapková, vedoucí řídícího výboru Pražského fóra pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. „I v těch nemnoha publikacích o holokaustu Romů a Sintů totiž často převažuje perspektiva převzatá z dokumentů sepsaných za války státní administrativou a policejními složkami,“ upozorňuje vědkyně. Historici doufají, že právě tato přístupná forma zpracování jejich mnohaleté práce v podobě online databáze, která je nejen vizuálně atraktivní, ale i přehledná, podstatně přispěje k většímu povědomí o genocidě Romů a Sintů.
“Během našich komerčních projektů klientům přinášíme veškeré své mnohaleté zkušenosti a know-how s digitalizací zákaznické zkušenosti. Dbáme na to, abychom pomáhali dosáhnout cílů, které naši klienti mají. V tomto nekomerčním projektu pro nás bylo stěžejní nabídnout skvělým vědkyním a vědcům nejlepší možnou formu prezentace jejich důležité práce – a to nejen směrem k akademické obci, ale i širšímu publiku. Věřím, že se nám to vzájemnou spoluprací povedlo. Osobně bych si přál, aby více podobných vědeckých projektů mělo svoji digitální prezentaci v takové kvalitě, která obstojí ve snaze získat pozornost široké veřejnosti. Výzkum tak může mít mnohem zásadnější dopad a seznámí se s ním mnohem více lidí,” popisuje Jan Bezděk, CEO společnosti SiteOne, která zajistila současnou podobu platformy po designové i funkční stránce.
Databázi se Ústav pro soudobé dějiny rozhodl zveřejnit už letos, i když zatím obsahuje asi jen polovinu všech tištěných svědectví. I tak by již zpracované abstrakty spolu s komentáři vydaly na 335stránkovou knihu. V dalších dvou letech by měla být postupně vyhledána a zpracována všechna válečná svědectví, která vyšla tiskem a jejichž počet odhadují vědci z Ústavu pro soudobé dějiny na 250.
Spolupráce vědkyň a vědců s profíky na digitalizaci přinesla ovoce
„Máme skvělý tým historiků, romistů, editorů a překladatelů. Určitou dobu jsme nicméně tápali, jak roky našeho bádání dostat ve srozumitelné a přehledné formě nejen k odborné veřejnosti, ale i k laikům. Jsme proto velmi vděční za to, že se našimi partnery stali odborníci ze SiteOne, kteří postupně přicházeli s vlastními nápady na vylepšení databáze jak funkčně, tak designově. Projekt je navíc složitý i tím, že má několik vzájemně propojených rovin: abstrakty jsou propojené s glosářem, ale i s mapami, které umožňují vyhledávání. Mapy ale mají samy o sobě velkou výpovědní hodnotu, protože pomocí ikonek ukazují např. místa internace Romů, oblasti na Moravě a na Slovensku, kde se Romové účastnili partyzánského boje, nebo místa úkrytu,“ doplňuje Kateřina Čapková.
Ján Regeš, CTO SiteOne pak ke spolupráci uvádí: „Dělá mi radost využívat naše know-how a zkušenosti s digitalizací projektů pro dobrou věc. Přinesli jsme zkušenost s tím, jak postavit online platformu, která bude sloužit jako přehledná a srozumitelná prezentace náročného výzkumu. Navíc je připravená pro snadné přidávání dalších zdrojů, nebo jazykových mutací. Moc bych si přál, kdyby podobnou prezentaci mohlo mít mnohem více akademických projektů, které si ji zaslouží.„
Vedle funkcionality byla na projektu stěžejní i práce s designem. Vědcům z Akademie věd i pracovníkům ze SiteOne šlo především o zdůraznění důstojnosti pamětníků a velice jim také záleželo na tom, aby na webové stránce nebylo nic v konfliktu s romskými tradicemi či jejich úctou vůči jejich předkům.
“Mít možnost navrhnout design pro takto důležitý a z mého pohledu velmi vzácný a potřebný projekt, bylo pro mě nejen ctí, ale také jsem cítil profesní odpovědnost směrem k historii a danému tématu,” říká vedoucí designového týmu SiteOne Tomáš Procházka. “Věděl jsem, že si musíme dát velmi záležet na způsobu podání informací, na srozumitelném designu, který bude důstojně reflektovat dané téma. Inspirací při tvorbě konceptu mi byl dobový tisk, klasická sazba novin a jejich úprava. Tento princip jsme se snažili přenést do současného digitálního prostředí za využití moderních technologií a myslím, že se to povedlo. Vybírali jsme k tomu i vhodnou barevnost, která nebude rušit, ale naopak pomůže při orientaci na webu. Rozložení obsahu a typografie také reflektuje dobový tisk a jeho principy a velmi dobře to funguje i v online prostředí,“ doplňuje Tomáš Procházka.
O prezentaci projektu projevily zájem také zahraniční instituce. „Na podzim budeme databázi a naše další plány s ní představovat v Muzeu holocaustu ve Washingtonu. Náš projekt tamní vědce velmi zaujal, a o projekt chce psát i New York Times. Jejich článek má vyjít ještě v srpnu,“ říká Kateřina Čapková s tím, že Pražské fórum pro romské dějiny navázalo spolupráci ohledně databáze také se Středoevropskou univerzitou ve Vídni, kde má o databázi zájem vedoucí oboru romských studií profesorka Angéla Kócze.